Parlamentní zřízení zemské
PARLAMENTNÍ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ
Patent o vyhlášení parlamentní monarchie
Preambule:
My, David I. Reiský, král reiský a kníže bolevanský,
po důkladném zvážení a v přesvědčení, že Země Koruny reiské,
jež jsou pod mojí vládou a ochranou,
dospěly do klidného stavu, kdy může být moc svěřena do rukou lidu,
v naději, že lid zastoupený parlamentem a panovník vyvolený lidem
budou stále zajedno a budou zachovávat roajalistickou tradici Reiska
jsem se rozhodl poprvé svolat demokraticky zvolený parlament
a tímto královským patentem vyhlásit parlamentní zřízení reiských zemí.
Bůh žehnej reiskému lidu a jejich králi!
Hlava I.
Základní ustanovení
Článek I.
- Reiské království, zkráceně Reisko, jiným názvem Země Koruny reiské, je svrchovaný stát a parlamentní monarchie.
- V čele monarchie stojí král z dynastie králů reiských.
- Instituce mající v rukou moc, vládnou z milosti a jménem panovníkovým.
- Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a autoritu panovníka, odmítají násilí jako prostředek prosazování svých zájmů.
Článek II.
- Reisko si nárokuje území v Přešticích a přilehlém okolí.
- Hlavním městem monarchie je královské město Korunen.
- Vlajka Reiského království je trikolora červené, bílé a modré barvy (zleva) se vsazenou královskou korunou (uprostřed).
- Hymnou Reiska je píseň Ó Bože, chraň krále!.
Hlava II.
Moc výkonná
Článek III.
- Král a vláda jsou zdrojem veškeré výkonné moci.
- Král i vláda jsou svrchovanými subjekty státní moci.
Článek IV.
- Král je hlavou státu a vrchním velitelem reiských ozbrojených sil.
- Titul krále je dědičný po mužských (a ženských) potomcích, přednost má vždy nejstarší mužský potomek.
- Král není ze svého výkonu funkce odpovědný.
- Král je osoba zákonem nedotknutelná.
Článek V.
- Král má právo svolat a rozpustit parlament.
- Král svolává volby do Reiské sněmovny.
- Král jmenuje lídra mandátově nejvíce zastoupené politické strany premiérem a pověřuje ho sestavením vládního kabinetu.
- Král jmenuje a odvolává ministry na návrh předsedy vlády.
- Král přijímá demisi celé vlády nebo jednotlivých ministrů.
Článek VI.
- Král podpisem uvádí v platnost ústavní a jiné zákony.
- Král podpisem uvádí v platnost diplomatické smlouvy sjednané předsedou vlády. Předseda vlády může smlouvu spolupodepsat.
- Král má právo veta a může parlamentu vrátit návrhy ústavních zákonů, ostatních zákonů a diplomatických smluv.
- Veto může být přehlasováno nadpoloviční většinou zákonodárců. V případě ústavního zákona musí proti vetu hlasovat minimálně čtyři z pěti zákonodárců.
Článek VII.
- Král svolává a může mimořádně ukončit schůzi Reiské sněmovny.
- Král jmenuje soudce na návrh celého parlamentu.
- Král soudí soudce, je-li obviněn z trestného činu, nebo je-li zpochybněna jeho nestrannost.
- Král je hlavou Reiské církve evangelické a jmenuje arcibiskupa reiského.
Článek VIII.
- Král má právo udělit amnestii nebo zmírnit trest uložený soudem.
- Král má právo povýšit občany do měšťanského, rytířského a šlechtického stavu. Tyto tituly jsou formální a záslužné.
- Král má právo udělovat státní vyznamenání, a to občanům i neobčanům.
- Král má právo užívat erb dynastie králů reiských.
Článek IX.
- Vláda, jiným názvem Vláda Jeho Veličenstva vládne panovníkovým jménem.
- V čele vlády stojí předseda vlády (premiér), jenž je jmenován králem.
Článek X.
- Vládě musí být vyjádřena důvěra nadpoloviční většinou Sněmovny.
- Pokud vládě není vyjádřena důvěra, vládne v demisi, dokud neni sestavena nová vláda, a král pověří nového předsedu vlády sestavením vládního kabinetu.
- Pokud vláda po volbách nezíská důvěru ani podruhé, vyhlašuje král předčasné volby a může jmenovat vládu úřednickou.
- Pokud je v průběhu volebního období vládě vyslovena nedůvěra, může panovník jmenovat nového předsedu vlády, nebo vyhlásit předčasné volby a jmenovat vládu úřednickou.
Článek XI.
- Člen vlády skládá slib do rukou krále.
- Slib člena vlády zní: ,,Slibuji věrnost reiskému králi. Slibuji, že budu zachovávat Ústavu a ostatní zákony. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.”
- Pokud člen vlády slib odepře, nebo jej složí s výhradou, je na něj pohlíženo jako na nejmenovaného.
Článek XII.
- Vláda vyhlašuje výjimečný stav a stanné právo.
- Usnesení vlády musí být schváleno nadpoloviční většinou její členů.
- Ministerstva a jejich působnost stanoví zákon.
Hlava III.
Moc zákonodárná
Článek XIII.
- Zákonodárná moc v Reiském království náleží Parlamentu.
- Parlament je jednokomorový a je tvořen Reiskou sněmovnou (Sněmovnou).
Článek XIV.
- Sněmovna má pět poslanců, kteří jsou voleni na období čtyř měsíců.
- Volby se konají nejpozději 7 dní před řádným ukončením volebního období.
- Volby se konají tajnou a svobodnou volbou, jež je právem každého občana.
- Do Sněmovny smí kandidovat každý občan, který překročil hranici 13 let.
Článek XV.
- Poslanec složí slib na první schůzi, které se zúčastní.
- Slib poslance zní: ,,Slibuji věrnost reiskému králi. Slibuji, že budu zachovávat Ústavu a ostatní zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu zachovávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.”
- Pokud poslanec slib odepře, nebo jej splní s výhradou, jeho mandát zaniká.
Článek XVI.
- Sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedu sněmovny.
- Předseda sněmovny řídí schůze Sněmovny.
- Pokud není předseda sněmovny schopen vést jednání, jednání vede místopředseda sněmovny.
Článek XVII.
- S funkcí poslance je neslučitelný výkon úřadu soudce.
- Poslanec se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi Sněmovny.
Článek XVIII.
- Král svolává ustavující zasedání Reiské sněmovny nejpozději týden po skončení voleb.
- Vládě může být vyjádřena důvěra i na ustavující schůzi Sněmovny.
- Schůze Sněmovny jsou přístupné veřejnosti. Veřejnost lze vyloučit jen za podmínek stanovených zákonem.
Článek XIX.
- Člen vlády má právo účastnit se schůze Reiské sněmovny a má právo promluvit kdykoliv o to požádá.
- Král má právo účastnit se schůze Sněmovny a má právo kdykoliv promluvit.
- Král může mimořádně ukončit schůzi Sněmovny.
- Sněmovna je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců.
Článek XX.
- Návrhy zákonů se podávají Reiské sněmovně.
- Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, nebo vláda.
Článek XXI.
- Sněmovna rozhoduje o vyhlášení válečného stavu.
- Sněmovna rozhoduje o členství v obranných aliancích a jiných vojenských organizacích. Poté předkládá rozhodnutí k podpisu králi.
Článek XXII.
- Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
- Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do čtrnácti dnů ode dne jejího podání.
Hlava IV.
Moc soudní
Článek XXIII.
- Soudní moc vykonává jménem krále soudce.
- Soudce je nezávislý a jeho nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
- Jen soudce rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
- Funkce soudce není slučitelná s výkonem funkce člena vlády a poslance.
Článek XXIV.
- Soudce dosazuje král.
- Je-li soudcova nestrannost zpochybněna, nebo je-li zažalován, je soudce souzen králem.
Článek XXV.
- Soudce složí slib do rukou krále.
- Slib soudce zní: ,,Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.”.
- Odepře-li soudce slib nebo složí-li jej s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.
Článek XXVI.
- Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
- Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Hlava V.
Závěrečná ustanovení
Článek XXVII.
- Ústavní pořádek Reiského království tvoří tento patent a Listina základních práv a svobod.
- IV. a VI. královský patent je tímto patentem zneplatněn.
- Ostatní královské patenty nabývají sílu zákona.
- Tento patent nabývá účinnosti 22. srpna 2023. Locus Sigilli:
Korunen, XXII.VIII.MMXXIII Anno Christi