Parlamentní zřízení zemské

From MicroCommons
Jump to navigation Jump to search

PARLAMENTNÍ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ

Patent o vyhlášení parlamentní monarchie

Preambule:

My, David I. Reiský, král reiský a kníže bolevanský,

po důkladném zvážení a v přesvědčení, že Země Koruny reiské,

jež jsou pod mojí vládou a ochranou,

dospěly do klidného stavu, kdy může být moc svěřena do rukou lidu,

v naději, že lid zastoupený parlamentem a panovník vyvolený lidem

budou stále zajedno a budou zachovávat roajalistickou tradici Reiska

jsem se rozhodl poprvé svolat demokraticky zvolený parlament

a tímto královským patentem vyhlásit parlamentní zřízení reiských zemí.

Bůh žehnej reiskému lidu a jejich králi!

Hlava I.

Základní ustanovení

Článek I.

  1. Reiské království, zkráceně Reisko, jiným názvem Země Koruny reiské, je svrchovaný stát a parlamentní monarchie.
  2. V čele monarchie stojí král z dynastie králů reiských.
  3. Instituce mající v rukou moc, vládnou z milosti a jménem panovníkovým.
  4. Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a autoritu panovníka, odmítají násilí jako prostředek prosazování svých zájmů.

Článek II.

  1. Reisko si nárokuje území v Přešticích a přilehlém okolí.
  2. Hlavním městem monarchie je královské město Korunen.
  3. Vlajka Reiského království je trikolora červené, bílé a modré barvy (zleva) se vsazenou královskou korunou (uprostřed).
  4. Hymnou Reiska je píseň Ó Bože, chraň krále!.

Hlava II.

Moc výkonná

Článek III.

  1. Král a vláda jsou zdrojem veškeré výkonné moci.
  2. Král i vláda jsou svrchovanými subjekty státní moci.

Článek IV.

  1. Král je hlavou státu a vrchním velitelem reiských ozbrojených sil.
  2. Titul krále je dědičný po mužských (a ženských) potomcích, přednost má vždy nejstarší mužský potomek.
  3. Král není ze svého výkonu funkce odpovědný.
  4. Král je osoba zákonem nedotknutelná.

Článek V.

  1. Král má právo svolat a rozpustit parlament.
  2. Král svolává volby do Reiské sněmovny.
  3. Král jmenuje lídra mandátově nejvíce zastoupené politické strany premiérem a pověřuje ho sestavením vládního kabinetu.
  4. Král jmenuje a odvolává ministry na návrh předsedy vlády.
  5. Král přijímá demisi celé vlády nebo jednotlivých ministrů.

Článek VI.

  1. Král podpisem uvádí v platnost ústavní a jiné zákony.
  2. Král podpisem uvádí v platnost diplomatické smlouvy sjednané předsedou vlády. Předseda vlády může smlouvu spolupodepsat.
  3. Král má právo veta a může parlamentu vrátit návrhy ústavních zákonů, ostatních zákonů a diplomatických smluv.
  4. Veto může být přehlasováno nadpoloviční většinou zákonodárců. V případě ústavního zákona musí proti vetu hlasovat minimálně čtyři z pěti zákonodárců.

Článek VII.

  1. Král svolává a může mimořádně ukončit schůzi Reiské sněmovny.
  2. Král jmenuje soudce na návrh celého parlamentu.
  3. Král soudí soudce, je-li obviněn z trestného činu, nebo je-li zpochybněna jeho nestrannost.
  4. Král je hlavou Reiské církve evangelické a jmenuje arcibiskupa reiského.

Článek VIII.

  1. Král má právo udělit amnestii nebo zmírnit trest uložený soudem.
  2. Král má právo povýšit občany do měšťanského, rytířského a šlechtického stavu. Tyto tituly jsou formální a záslužné.
  3. Král má právo udělovat státní vyznamenání, a to občanům i neobčanům.
  4. Král má právo užívat erb dynastie králů reiských.

Článek IX.

  1. Vláda, jiným názvem Vláda Jeho Veličenstva vládne panovníkovým jménem.
  2. V čele vlády stojí předseda vlády (premiér), jenž je jmenován králem.

Článek X.

  1. Vládě musí být vyjádřena důvěra nadpoloviční většinou Sněmovny.
  2. Pokud vládě není vyjádřena důvěra, vládne v demisi, dokud neni sestavena nová vláda, a král pověří nového předsedu vlády sestavením vládního kabinetu.
  1. Pokud vláda po volbách nezíská důvěru ani podruhé, vyhlašuje král předčasné volby a může jmenovat vládu úřednickou.
  2. Pokud je v průběhu volebního období vládě vyslovena nedůvěra, může panovník jmenovat nového předsedu vlády, nebo vyhlásit předčasné volby a jmenovat vládu úřednickou.

Článek XI.

  1. Člen vlády skládá slib do rukou krále.
  2. Slib člena vlády zní: ,,Slibuji věrnost reiskému králi. Slibuji, že budu zachovávat Ústavu a ostatní zákony. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.”
  3. Pokud člen vlády slib odepře, nebo jej složí s výhradou, je na něj pohlíženo jako na nejmenovaného.

Článek XII.

  1. Vláda vyhlašuje výjimečný stav a stanné právo.
  2. Usnesení vlády musí být schváleno nadpoloviční většinou její členů.
  3. Ministerstva a jejich působnost stanoví zákon.

Hlava III.

Moc zákonodárná

Článek XIII.

  1. Zákonodárná moc v Reiském království náleží Parlamentu.
  2. Parlament je jednokomorový a je tvořen Reiskou sněmovnou (Sněmovnou).

Článek XIV.

  1. Sněmovna má pět poslanců, kteří jsou voleni na období čtyř měsíců.
  2. Volby se konají nejpozději 7 dní před řádným ukončením volebního období.
  1. Volby se konají tajnou a svobodnou volbou, jež je právem každého občana.
  2. Do Sněmovny smí kandidovat každý občan, který překročil hranici 13 let.

Článek XV.

  1. Poslanec složí slib na první schůzi, které se zúčastní.
  2. Slib poslance zní: ,,Slibuji věrnost reiskému králi. Slibuji, že budu zachovávat Ústavu a ostatní zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu zachovávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.”
  3. Pokud poslanec slib odepře, nebo jej splní s výhradou, jeho mandát zaniká.

Článek XVI.

  1. Sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedu sněmovny.
  2. Předseda sněmovny řídí schůze Sněmovny.
  3. Pokud není předseda sněmovny schopen vést jednání, jednání vede místopředseda sněmovny.

Článek XVII.

  1. S funkcí poslance je neslučitelný výkon úřadu soudce.
  2. Poslanec se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi Sněmovny.

Článek XVIII.

  1. Král svolává ustavující zasedání Reiské sněmovny nejpozději týden po skončení voleb.
  2. Vládě může být vyjádřena důvěra i na ustavující schůzi Sněmovny.
  3. Schůze Sněmovny jsou přístupné veřejnosti. Veřejnost lze vyloučit jen za podmínek stanovených zákonem.

Článek XIX.

  1. Člen vlády má právo účastnit se schůze Reiské sněmovny a má právo promluvit kdykoliv o to požádá.
  2. Král má právo účastnit se schůze Sněmovny a má právo kdykoliv promluvit.
  3. Král může mimořádně ukončit schůzi Sněmovny.
  4. Sněmovna je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců.

Článek XX.

  1. Návrhy zákonů se podávají Reiské sněmovně.
  2. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, nebo vláda.

Článek XXI.

  1. Sněmovna rozhoduje o vyhlášení válečného stavu.
  2. Sněmovna rozhoduje o členství v obranných aliancích a jiných vojenských organizacích. Poté předkládá rozhodnutí k podpisu králi.

Článek XXII.

  1. Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
  2. Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do čtrnácti dnů ode dne jejího podání.

Hlava IV.

Moc soudní

Článek XXIII.

  1. Soudní moc vykonává jménem krále soudce.
  2. Soudce je nezávislý a jeho nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
  3. Jen soudce rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
  4. Funkce soudce není slučitelná s výkonem funkce člena vlády a poslance.

Článek XXIV.

  1. Soudce dosazuje král.
  2. Je-li soudcova nestrannost zpochybněna, nebo je-li zažalován, je soudce souzen králem.

Článek XXV.

  1. Soudce složí slib do rukou krále.
  2. Slib soudce zní: ,,Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.”.
  3. Odepře-li soudce slib nebo složí-li jej s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.

Článek XXVI.

  1. Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
  2. Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.

Hlava V.

Závěrečná ustanovení

Článek XXVII.

  1. Ústavní pořádek Reiského království tvoří tento patent a Listina základních práv a svobod.
  2. IV. a VI. královský patent je tímto patentem zneplatněn.
  3. Ostatní královské patenty nabývají sílu zákona.
  4. Tento patent nabývá účinnosti 22. srpna 2023. Locus Sigilli:

Korunen, XXII.VIII.MMXXIII Anno Christi